Share Button

Nebudeme pochybovat o tom, že feeder je fenoménem poslední doby, nebudeme polemizovat o tom zda feeder umí, nebo neumí chytat velké ryby. V tomto článku  se zaměříme zejména na to, jak si připravit krmení, aby vše pracovalo jak má a byla šance na úspěch. Před tím vším je zase nutné pořád dokola opakovat. Nejdůležitější  ze všeho je znalost revíru, umět si jak se říká přečíst vodu, mít oči dokořán a , co se okolo vás děje.

Jaký zvolit prut a naviják

Máme širokou paletu feederových prutů od lehoučkých, kratších, pickerových prutů řekněme od 240cm do 300cm, které se spíše hodí na drobnější ryby. Hojně tyto pruty využívají rybáři třeba na závodech, kdy jim nejde ani tak o velikost ryb, jako spíše o množství úlovků.Tím samozřejmě netvrdím, že na picker se nedá chytit větší ryba, to určitě ne, bez problémů zdoláte kapra. Pruty střední ráže, řekněme od 330 cm  do 360 cm většinou kategorie medium nebo medium heavy v gramáži zhruba od 60g do100g  jsou takové dá se do jisté míry napsat univerzály, jsou dostatečně jemné, pokud třeba prut přizpůsobíme jemnější špičkou k odchytu i drobné ryby, ale zároveň mají už dost síly ke zvolání i větších ryb. Byl jsem svědkem a mněl jsem to štěstí,  zdolat na feeder ryby ve velikosti i 15 kg. Pokud se nechceme spoléhat na štěstí, můžeme sáhnou i po prutu heavy a ultra heavy většinou v délkách 390 cm až 420 cm  v gramážích až do 200g, to už je feederový prut se kterým vás moc ryb nezaskočí, ale  pořád jste podstatně jemnější, než třeba s děleným kaprovým prutem. Co se týká  navijáků, tak samozřejmě vše je v závislosti na tipu prutu na kratší měkčí pruty  naviják velikosti  2500 až 3500, na střední pruty se nejvíce používají navijáky 4000 a 5000 a na pruty typu heavy a ultra heavy se nezřídka kdy používají i navijáky 8000, ale teď už opustíme vybavení a jdeme na to krmení …

Prut střední třídy, dostatečně jemný zároveň silný na to aby obstál silnějším rybám

Krmení všeobecně

Nutno si uvědomit, že vysypat koupený pytlík do kbelíku, nalít do toho vodu, udělat z toho kaši která se udrží v krmítku, není ta cesta kterou chcete jít. Položme si otázku co udělá krmení, když ho hodím do vody, nebo respektive co má udělat krmení, když ho do vody hodíme? Odpovím si sám, krmení se ve vodě rozpustí a jeho hlavním účelem je upoutat rybu a přilákat jí na místo, kde chytáte. Mrak se pomalu šíří vodou a ryba najíždí. Ve většině případech vždy nějakou rybu krmení zaujme, otázkou zůstává, jak dlouho se na místě zdrží, jestli je to ta ryba, kterou tam chceme. Rybě musíme dát důvod, aby na místě zůstala a to nejde jinak, než vložením jádra do krmení, nechápu lidi, kteří odcházejí z obchodu s rybářskými potřebami s krabičkou červů za 20 či 25 korun se slovy, že jdou jen na feeder, zejména při lovu na řece si nedovedu představit, že bych u sebe  neměl alespoň 0,5 červů. Nejlevnější variantou jak přimět rybu, aby na místě v krmném oblaku zůstala je kukuřičné zrno, pšeničné zrno a podobně, velice efektivní jsou drobnější pelety, nebo třeba konopí. Pokud jsme se rozhodli, že budeme na drobné pelety i chytat,  je peleta v krmení v podstatě neodmyslitelná složka. Já osobně preferuji kombinaci všeho a jen pouze podle typu ryby upravuji poměry, pokud chytám kapra, dám více pelet a kukuřice, pokud chytám třeba říční ryby a zejména parmu, dávám hodně živé složky s peletkami a kukuřici vypouštím. Pokud do krmení nic nedáme, ryba přijede třeba i nějakou chytneme, ale nemá absolutně žádný důvod se delší dobu na místě zdržovat, důvodem je samozřejmě to, že tam nemá co žrát. Drobná ryba si vyzobává kousky krmení ale větší rybě to prostě nestačí, tak po nějaké době odjíždí a prostě hledá dál jinde, kde může najít jiný zdroj potravy.

Pelety a konopí jako jádro do krmení při lovu na řece

Lov feederem na řekách

Já osobně mám lov na řekách s feederovým prutem o něco raději než na stojatých , hlavním důvodem je širší škála ryb. Takový krásný jelec tloušť 50cm a víc, je parádní úlovek, a to nemluvím o jesenech, podoustvých, ostroretkách, cejnech lopaťácích a o královnách proudů, parmách obecných. Lidé se často ptají, jaký je rozdíl mezi krmením na řeku a stoják, jak se někdy v našich obchodech prodává, u feederu ani tolik nejde o samotnou příchuť, hlavně u kvalitnějších směsí jí vlastně ani neumíme přesně specifikovat, krmení jsou  spíše sladká někdy i masová, ale těch není tolik. Většinou jsou všechny krmítkové mixy sladko slané, kořeněné příchutě. Krmení na řeku musí být těžší a vaznější, jeho funkce je dostat se rychle na dno a odspoda ode dna pomalu uvolňovat částečky do proudu a vysílat pachové  stopy.  Dá se říci, že chceme aby se krmení pomalu plazilo po dně , spíše zůstávalo na místě kam jsme nahodili, nahazováním do stejného místa zvyšujeme množství krmiva na dně a tím pádem zaujmeme více ryb, Návazce používáme spíše delší, protože nechceme chytat před krmením ani za, chceme chytat v něm,  proto delší návazec, není vyjímkou ani metr dlouhý , protože krmení se prostě odplavuje. Abychom docílili toho, že krmení bude rychleji u dna a neodnese nám ho polovinu proud, než krmítko dopadne, přidáváme do krmení  hlínu, kterou si můžeme i ve specializovaných obchodech  koupit  anebo si nakopat sám, což je častější, ale samozřejmě hlava otevřená, zamyslet se nejdříve kde si co nakopeme.. ideální je čerstvá krtina přímo od řeky, při troše snahy jí většinou vždy nějakou v dosahu najdete. Jde samozřejmě o to, aby jste si do krmení nedali něco, řekneme chemicky ošetřené, to prostě nechceme.

krásná  70 cm parma zdolaná  prutem  tipu Medium

Lov feederem na stojatých vodách

Ve stojatých vodách je vše úplně obráceně, je žádoucí, aby se ve vodním sloupci  krmení ukazovalo, není správně a není řešení, udělat krmení sušší, aby vám vypadlo z krmítka při jeho nárazu o hladinu při nahazování. Správnou cestou je udělat  krmení provzdušněné, lehké, aby na dně já rád říkám kvetlo. Ideální je použít  anglickou vločku, která na sebe váže částečky krmení a zvedá je do vodního sloupce. Určitě můžeme zapomenout na hlínu, ale v žádném případě nesmíme zapomenout na jádro do krmení, na stojáku používám většinou méně živé a více pelet s kukuřicí, protože hlavním cílem je většinou kapr.

Krmení na parmy se na řece musí hemžit červi

Jaké zvolit krmení v daném ročním období

Je základní pravidlo, které většinou funguje, ale jsou samozřejmě výjimky. Studená voda je čistá voda a tak potřebujeme tmavší krmení, ryba dobře vidí a mohla by mít strach vjet do podezřele světlého fleku na dně, teplá voda už bývá prokalená, viditelnost je menší tudíž světlejší krmení není problém. To je takové základní pravidlo a jak vidíte není to nic složitého, opět jsem zase jen u logického uvažování.  Já osobně preferuji celoročně  spíše krmení tmavšího rázu, ale je to asi spíše dáno tím, že se feederu věnuji spíše na řekách, ale to už jsem zmiňoval. Na stojatých vodách většinou a to celoročně upřednostňuji krmení do červena, Mám pocit, že být v tomto ohledu barevněji méně nápadný je lepší, ale je to jen můj názor.  Párkrát se mě stalo že prostě bez ohledu na všechny pravidla a přirozené logické věci ryba zareagovala úplně nesmyslně, ale to k tomu určitě patří a možná je to dobře, že vlastně  do rybí hlavy nevlezeme a že se vždy může stát něco, co za prvé nejsme schopni odhadnout a že tam stále hraje nějaké to procentíčko, které nejsme schopni se naučit. Měli bychom to asi moc jednoduché.

Parmy mám rád je to velký soupeř

Závěrem

Určitě nepodceňujte feeder  jako méněcennou zbraň, určenou pouze na menší ryby,  uvědomte si, že někdy, hlavně když je ryba opatrnější, tak než se swinger přilepí pod prut , než čihátko vyšplhá po vlasci , než se hlásič záběrů rozezvučí zvukem  co máme tak  rádi, tak feederová špička již je dávno ohnutá. Přeji hodně úspěchů u vody….

S pozdravem  za MS Range ČR Marek Tichý