Share Button

Jaro je v plném proudu a to je přesně ta chvíle, kdy rád sahám po tomto plavačkovém stylu. Co je to vlastně odhoz ? Ve zkratce je to lov se splávkem na větší vzdálenosti…většinou se pohybujeme na vzdálenosti 20 – 30m. Záleží na zátěži splávku a jeho tvaru. Splávky k tomuto stylu se nazývají „Waglery“ či „Kluzáky“. Upevňují se na vlasec buď pomocí závěsného klipu zvaném „Téčko“ jenž tvoří i fixaci splávku na dané hloubce. Toto upevnění se používá zejména tehdy, je li hloubka ve které chceme lovit menší než délka prutu. V opačném případě musíme splávek umístit přímo na vlasec, na kterém vytvoříme zarážku pomocí bavlnky či vlasce.

Před tuto zarážku ještě umístíme korálek…zarážka musí bez problémů projít skrze očka. Pomocí tohoto upevnění lze prochytat i velké hloubky. Splávek po nahození  pomalu stoupá až k zarážce, kde se po dorazu postaví…mezitím co zátěž s háčkem klesá ke dnu. Od tuď pochází i jejich přezdívka „kluzák“. Waglery mají ještě jednu zvláštnost oproti ostatním splávkům. Ve většině případů jsou předvážené. To znamená ,že mají už určitou zátěž buď zabudovanou přímo v těle. Ty lepší modely mají ve spod zavrtávací nožku s destičkami. S jejiž pomocí si splávek dovážíme dle svého. Může se tak stát, že veškerá zátěž bude ve splávku a na vlasci jen malý broček, nebo žádný…tato kombinace je ideální pro chytání na propad. Kdy nástraha svou vlastní vahou pomalu proklesává sloupcem až do námi zvolené hloubky. Vražedná kombinace na perlíny, či vyhřívající se kapry ! Tyto splávky poznáme jednoduše. Většinou mají na tělíčku napsány dvě gramáže (př. 4 + 4g ) což znamená, že splávek má zabudovanou zátěž 4g a dalšími 4g ho musíme dovážit. To by bylo pro představu lovu asi vše. Teď je na řadě povědět vám své zkušenosti. K lovu na odhoz jsem si vybral dva úplně rozdílné revíry. Malý žulový lom a velkou proudící řeku…

Lom, aneb v zajetí sumečků

Tento malý žulový lom byl revírem především mého dětství. S otcem a dědou jsem zde poznával jak se loví ryby. Zkrátka mě učil. Lom bývá po většinu roku zarostlý hustou řasou, přes kterou tu nelze rybařit na položenou. Ono by to bylo stejně zbytečné. Lom není tak velký, je to spíš už jen tůňka o rozloze 0,8 ha, s velmi členitým dnem, které je poseto různým harampádím. Zkrátka lidé dokáží zdevastovat vše. Ale i přes tyto negativa se sem vracím. Bývali tu vždy krásní cejni, karasi, perlíni a líni…prostě ryby na odhoz jak dělané. No a na ně bych se rád zaměřil…k lovu jsem si připravil pařenou housku a krmení Tournament od MS Range. Jemné krmení s kořeněnou chutí…to mám na jaře nejradši. K lovu jsem si vybral zátoku v závětří lemovanou rákosím ze všech stran. Taky tu bylo nejméně řasy a mělčí voda hluboká cca. 1m. Prostě do jarní ne moc prohřáté vody ideální místo.

perlíny mám rád

K protějšímu rákosu vhodím dvě koule velikosti mandarinky a navazuji udici. Štíhlý splávek o nosnosti 1+3g upevním pomocí téčka. Bročky soustředím ke splávku, tak aby veškerá zátěž byla u něj a háček mohl samovolně propadávat sloupcem. Návazec 0,12mm s háčkem velikosti č.10 letí k rákosu do zakrmeného místa. Netrvá to dlouho a rázem je tu záběr…na háčku se mihne něco tmavého co se později drží u dna. Ha ! Že by línek….kdepak sumeček !!! Co tady probůh dělá ? Jak se sem dostal…no nebudu to prodlužovat. Vydržel jsem tam hodinu a znechucenej jsem jel domů…proč tomu tak bylo ? Ukázalo se, že krom těch sumečků tu asi nic jiného nezabere…protože za tu hodinu jsem jich nachytal desítky. Zkrátka ukázka toho, jak lidská blbost dokáže zničit tak krásný revír.

říční klasika

Labe, aneb na odhoz po indiánsku

Málo koho by napadlo vyrazit na řeku s odhozem…ale proč ne. Stačí si najít místo kde se voda vrací, nějakou zatáčku, někdy bývá klid i přímo pod jezy. I já takové místo na svém úseku mám. Nachází se zhruba 100m od jezu  na straně kde je plavební komora. Voda zde vytváří velký ale mírný zpětný proud. A právě zde  jsem se rozhodl vyzkoušet odhoz na řece 🙂 Má to jen pár háčků…počítám zde s velkou spotřebou krmení, jelíkož každé vypuštění plavební komory způsobí ve vodě ohromný vír, který veškeré krmení rozmetá do všech světových stran. No a další háček je, jak se sem dostanu. Jelikož místo se nachází na protějším břehu než jsem já sám. A loď mám ještě na břehu a čeká na repas…naštěstí mám k  dispozici ještě kanoi. Pravda je sice vratká, ale naštěstí k lovu nepotřebuji tolik vybavení. No a taky se pomocí ní celkem rychle a hlavně tiše dá přiblížit na lovné místo. Prostě se potichoučku jako indián dopravím až na zvolené místo.

jako indián

 

Zde po změření hloubky, která je 2,5m navazuji na téčko splávek s gramáží 4+4g.Rozmíchám dvě a půl kila ploticového krmení Roach Allround Club od MS Range do kterého vmísím ještě kilogram krmení Tournament. Vznikl mi tak krásně kořeněný mix se slanější chutí do kterého přimíchám pár hrstí mražené kukuřice. Tu budu používat i k lovu. Zhruba po půl hodince čekání se mi místo krásně rozjezdilo. Krásně jsem si zachytal především cejnky malé, kteří dosahovali i slušné velikosti. Pár cejnů velkých, plotic a perlínů…krásný mix původních říčních ryb. Ryby brali téměř na nához a na záběry jsem nemusel čekat. Kolikrát jsem ani neodložil prut do vidliček a už jsem sekal. Nejvíce mě bavily ty klasické cejní záběry, kdy se téměř celá anténka splávku vynořila, aby se následně i s tělíčkem položila na hladinu. Pár záběrů přišlo i z propadu a to i přes to, že jsem zde tu největší zátěž směřoval co nejblíže k háčku. Asi tak 30cm od něj…aby nástraha v mírnějším proudu neklesala příliš dlouho a nevzbuzovala tak zájem ouklejí. Ryb bylo plno myslím, že třicítku překročily, ovšem ta pořádná zlatá cejní lopata, na kterou neustále čekám se neukázala. Nezbývá mi tak nic jiného, než zkoušet dál a dál ,a doufat, že se jednou dočkám….

Za MS Range Vašek Jícha