Share Button

Letos jsem si dal za cíl ulovit do 16.června velkou cejní lopatu či zeleného lenocha s karmínovýma očima ,lína přes 40 cm…jelikož poté začnou dravci a s nimi i můj hon za candáty a především sumci. Tyhle ryby mě též fascinují a i zde mám své cíle. Bez nich by mě totiž rybařina a i další věci nebavily. Lidé si musí dávat cíle, jinak začnou zaostávat 🙂

Pokud si dám za cíl překonat velikost určité ryby. Můj lov začíná zprvu brouzdáním na internetu. Zde se snažím shromáždit veškeré informace o trofejních úlovcích a vykoumat tak, které revíry by mohly být ty pravé. Za loviště trofejních cejnů se u nás dá považovat spousta revírů. Hlavně velké přehrady, některé pískovny, řeky atd…bohužel spousta trofejních ryb ubyla ať už vlivem člověka, masařů a otrav některých vod či přírody, zde působí především predátoři a u cejnů zejména střevní paraziti. Těm podlehne ročně asi nejvíce cejnů…další faktorem je kvalita vody a okysličenost, protože i na tyto faktory jsou cejni velice hákliví. Jo s cejny to není jednoduché a to raději ani nebudu mluvit o jejich opatrnosti.

oblíbená kombinace

Pátrání po trofejních úlovcích mě dovedlo až k záznamu z roku 1999. Z tohoto roku totiž pochází oficiální český rekord cejna ve velikosti 84 cm s váhou 6,8 kg. Do teď mám v paměti s jakým úžasem jsem hleděl na fotku této ryby v časopise. Tehdy mi bylo devět let a neměl jsem ani ponětí že by se cejni mohli dožít podobné velikosti. Jelikož mé tehdejší úlovky málokdy překročily 30 cm. Navíc tento revír, kde bylo toto cejní monstrum uloveno se nachází téměř za rohem od mého bydliště. Jenže má to jeden velký problém. Ani by nevadilo, že už je to téměř 10let od tohoto úlovku. Jenže tento zub času způsobil při nedávných povodních protržení hráze tohoto revíru a od té doby je z revíru jen louka plná rákosu. Prostě revír zmizel stejně jako mé naděje na trofejního cejna…

Ale kdepak, takto jednoduše to nevzdám. Vždyť ty ryby co byly v rybníce museli někam zmizet. Přece se jen tak nevypařily. Pravda, možná jich pár uhynulo, ale říčka co tento rybník napájela je lemována několika lukami, které mohly při povodni posloužit jako záchytné stanice pro ryby, které se při opadávání vody logicky stáhly do říčky. Při pátrání v mapách zjišťuji, že jednu z největších luk mám kousíček od domu. Navíc je louka zakončena železničním násypem s kolejemi. Takže tu při povodních byl krásný rybník, který zachytil spousty ryb. Tak kde jinde by ty přeživší lopaty měly být než tu.

dorostenci

Využívám zbytek pšenice, co mi zbyl z výpravy na Labe, blízkou vzdálenost loviště a jdu si zakrmit. Vybírám si dvě místa, která jsou téměř totožná. Obě se nachází u protějšího břehu, kde voda vymlela jakési tůňky s hloubkou 1,5 m a zpětným proudem. Jen jedno místo je odlišné tím, že se nad ním sklání větve vrby a tím tvoří stín a možný úkryt pro ryby. Na obě místa putují tři lopatky pšenice a já putuji domů připravit se na lov.

Druhý den ráno si sestavím prut s velmi jednoduchou montáží. Malý splávek o nosnosti 1,5 g, návazec 20 cm dlouhý o síle 0,10 mm a háček Medium Feeder o velikosti č.12. Jako nástrahu použiji nakládanou kukuřici v příchuti Anýz a Vanilka. Namíchám krmení a tady se více rozepíšu. K lovu cejnů jsem si velice oblíbil krmení od firmy MS Range z řady Clasic Bream Bright, jedná se o lepivější krmení, vhodné do řek a míst která jsou provázaná lodní dopravou, či jiným prouděním. Toto krmení má oranžovou barvu a nádherně voní po smetaně…ta vůně je neodolatelná. Toto krmení ještě říznu v poměru 2 : 1 o směs stvořenou pro závodní lov s názvem Bi Turbo Brown. Tato směs je obohacena o konopí. Krásně voní a je stvořena pro přilákání cejnů. To vše doplním o melasu a přidám pár zrnek mražené kukuřice. No řekněte, který cejn by odolal takové pochoutce ??? Takto lehce cestuji k vodě…na sobě mám vestu s doklady a náhradními návazci, v ruce prut, podběrák a tašku s krmením. Prostě lehce a jednoduše…

Svůj lov začínám na místě s převislými větvemi. Můj šestý smysl mi říká, že právě zde by to mělo jít…ihned po zakrmení dostávám záběr a první tloušť je na břehu. Je to dorostenec, možná má tak akorát míru. Na druhý nához se situace opakuje i úlovek je stejný. Později následuje pár promarněných záběrů…prostě žádná sláva. Jen malé rybky tahají za nástrahu…o tom se rázem přesvědčím úlovkem cejnka v candátové velikosti…přihazuji kouli krmení o velikosti mandarinky a setrvávám na místě. Prostě mu věřím. Po chvilce se splávek jen mírně přitopí a zůstává stát. To se asi nástraha zastavila o nějaké smetí na dně, jelikož hloubku mám tak nastavenou, aby nástraha jezdila po dně. Nevěnuji tomu pozornost, jenže vmžiku se splávek rozjíždí proti proudu a tak zaseknu. Ryba bojuje u dna a klepe hlavou. Další tloušť říkám si. Jenže u podběráku se vynoří…candát ?! Na kukuřici ? Asi jo, asi si chtěl zpestřit jídelníček.

candát vegetarián

Každopádně z něj mám ohromnou radost. Tyhle ryby mě baví. Candátka pouštím a nahazuji kousek pod krmné místo. Splávek tu stojí na místě, proud tu téměř není žádný. Čekám asi deset minut, když se kolem splávku udělá pár koleček a ten si následně lehne na vodu. Krásný cejní záběr, ihned přiseknu a ryba se rozjíždí proti proudu. Dokonce si bere i z cívky…že by kapřík ? Ale kapr přeci nemá takovou hřbetní ploutev ? Že by tolstolobik ? Ale kdepak, tohle je cejn jako k….a !!! Ovšem než mě napadne vzít podběrák a rybu podebrat, tak se mi vyřízne. No tohle je hodně hořká pilulka. Takhle pitomně přijít o svou vysněnou rybu. No nic, celý rozhořčený nahazuji kousek od místa odkud přišel tento záběr a pro jistotu přikrmím. Po chvilce přichází totožný záběr..a po chvilce mám v podběráku dalšího cejna, tento si ale přes brzdu nevzal ani milimetr a navíc je o dost menší. Ale i tak je krásný, zlatý a měří 46 cm…na tuto lokalitu dost slušný úlovek.

49 cm

Ovšem to ani netuším, že za okamžik se budu kochat rybou o tři centimetry delší. Další krásný cejn…jsem v sedmém nebi. Takové ryby na revíru který jsem myslel, že znám jako své boty. A jak se ukázalo, tak neznal…každá voda ukrývá své poklady. A i na takto malém revíru se můžeme dočkat nejednoho překvapení. Jen se nesmíme bát a jít vyzkoušet i nemožné. Třeba předkrmení, zjemnění montáže, volbu krmení atd…Jelikož už delší dobu žádný záběr nepřišel, krom malých perlínků, kteří žmoulali kukuřici. Rozhodl jsem se odejít domů…

Vlastně ještě ne. Vzpomínáte si na to druhé prokrmené místo. Po cestě domů jsem zkusil i to. Záběr přišel ihned na druhý nához. Ryba bojovala krásně, brzda jen kvílela. Jenže se jednalo jen o kapříka. Čímž toto místo pro mě ztratilo zájem. Kapři na podobných lokalitách nemám rád. Nepatří sem, není to voda pro ně…a hlavně berou potravu jiným rybám, které jsem na rozdíl od nich patří. Takže jediné čím mě tento flek nadchl, byl jen pár krásně rostlých okounů co se kolem mě prohnaly…asi mířily do svého hradu po ranním lovu…

Za MS Range Vašek Jícha