Share Button

Je vedro, strašné vedro, ve kterém by ani psa před boudu nevyhnal. Přesto se s kamarádem Jirkou domlouváme, že musíme vyrazit na rybačku. Nejdříve padá volba na jeden soukromý revír, přes noc ale nemají volno a tak se domlouváme, že vyrazíme na jednu z našich krásných řek. Je neděle 9 hodin ráno a už je zase vedro (no to bude super rybačka – plovoucí vařené ryby jsem ještě opravdu nechytal).

No a nejen, že se proti nám spiklo počasí, ale neměli jsme ani jednoho červa (u feedru celkem podstatná záležitost a velký handicap), ale navíc ani žížaly se nám nepodařilo nakopat (Jirka přeoral půl zahrady a zlomil dva rýče a přesto nic). Takže skóre 2:0 pro ryby a to jsme ještě ani nezačali. Ale jak se říká, chytrý rybář rady sobě ví a tak jsme vše vsadili na jediné – masivní krmná kampaň, cílená do jednoho místa a na vlas pod háček Micro neon pop up boilie pro chytání na feeder. Jako základ krmné směsi nám posloužilo krmení Harisson vanilka pro kaprovité ryby s velkým podílem partiklu a pelet, jako atraktorovou složku jsme použili krmení MS Range X-31 a to vše ještě zasypáno nakládanou kukuřicí (škoda že jsme ji měli tak málo já ji miluji a málem jsem ji snědl). Celkově jsme během naší návštěvy zkrmili cca 4kg krmení.

    

Bylo opravdu nesnesitelné horko a my se těšili z pocitu, že jsme u vody a můžeme odpočívat, dát si v klidu něco dobrého k jídlu a hezky si zakouřit, ale na to bohužel nedošlo záběry díky zvolené strategii přicházeli v pravidelných intervalech. Sice nejprve od malých ryb a to převážně od cejnů, ale postupem času jsme se propracovali i ke kapříkům a upřímně neznám hezčí pocit, když se rozbzučí naviják na feedrovém prutu, který připomíná spíše luk Robina Hooda v plné zátěži a vy nevíte kdy a jestli vůbec se ta písnička zastaví.

 

K našemu překvapení jsme za čtyři hodiny chytání uzavřeli účet na pěti kapříkách kolem padesáti centimetrů a několika cejnech. To že naše strategie byla správná dokazoval také fakt, že před námi v krmných místech několikrát intenzivně zalovil nějaký dravec a rybář sedící na nejlepším fleku vedle nás (házel pod mostní pilíře) tak neudělal za dobu naší návštěvy ani potah. Takže rada zní jednoduše krmit, krmit a zase krmit…

Lovu zdar za MS Range Libor a Jirka