Share Button

Feedrová pohádka

Ryba…. a druhá, třetí, čtvrtá…., všude jsou samé ryby, malé, velké, hubené i jako tlusťoučké jako balón. Vodní hladina se leskne pod nápory jarního slunce a já si mohu na všechny ty šupináče skoro sáhnout, jak je mám blízko. Natahuji ruku a už se téměř dotýkám prvního hřbetu, když najednou slyším to otravné píp píp, píp píp. Pomalu procitám a zjišťuji, že to vše byl jen sen. SAKRA a já se tak těšil, že se konečně dostanu na ryby pochovám si nějaké zlaté bříško.

Po tak krásném snu se mi ani nechce z postele a tak ještě chvíli ležím, když mi to najednou dojde – je neděle, za oknem je krásně tak proč toho nevyužít jde se na ně. Netrvá to ani hodinku a už je tady můj kamarád Venda, co nevidět nakládáme feedrové vybavení do auta a míříme si to k našemu oblíbenému revíru. Příjezd je jako z nějaké kýčovité pohlednice, sluníčko krásně svítí a po hladině jen sem tam přeběhne vlnka a objeví se skákající ryba. Je až skoro škoda nahazovat, možná by stačilo jen zakrmit a počkat až se voda začne vařit. Stačilo by se jen dívat na ten koncert a nasávat jarní atmosféru.

Není ale čas na rozjímání, času je málo a ryb hodně a tak jdeme na to. Ač není v noci úplně nejtepleji, tak přes den je krásné skoro až letní počasí a Venda tedy volí místo u přítoku na mělčině a já si sedám o pár metrů dál (přeci jen máme tady karanténavirus a nechceme nic riskovat) a budu jeden prut nahazovat do hlubší vody na závětrnou stranu k ostrovu. Druhá montáž pak poputuje na rozhraní větrného pytle za ostrovem.

Krmení jsme složili také klasicky – hrubší základ v podobě krmítkové směsi MS Range feeder dark, dále pak něco málo malých pelet, dále trocha přísady do krmení MS Range pastoncino red a celé jsem to zakončil jednou plechovkou nakládané kukuřice. Venda naproti mně zvolil malinko světlejší variantu krmení a bez kukuřice, a tak jsem byl velmi zvědavý jak se vše bude vyvíjet a které z těchto dvou variant bude mít lepší výsledek.

Vzhledem k tomu, že revír na kterém chytáme opravdu velmi dobře známe, tak jsme čekali po zakrmení opravdová jatka, ale jak se říká člověk míní a vodník mění. Skoro celou hodinu jsme seděli bez hnutí u prutů a koukali jako Ledecká v cíli co se to děje a hlavně že se nic neděje…. Zkoušíme tedy různé typy nástrah a délky návazců a montáží, ale nic nepomáhá.

Teprve cca po hodině máme první kontakt s rybou a je to právě Venda, který zdolává pěkného kapříka, sice žádný obr ale krásný lysáček. Následně mám pár kontaktů i já, ale nedokáži je proměnit, buď urazím návazec nebo se ryba vypne. V následujících minutách a hodinách máme každý s Vendou cca pět kapříků a nějakého toho línka, dále se nám ukazuje také párek amurů a Venda absolutně překvapuje jedním pstruhem duhovým na trojici červů. V průběhu dne jsme zjistili, že jako nejlepší nástraha se ukázala gumová kukuřice s přírodním aroma, jak jinak než kukuřice MS Range. Tato nástraha má velký vztlak a tak se perfektně dostane i z relativně hlubokého bahna.

Protože jsem člověk, který rád experimentuje, tak jsem vsadil na jedinou kartu a do poslední hodiny našeho lovu jsem dal na háček hned dvě tyto umělé nástrahy a čekal co se bude dít a že se toho začalo dít opravdu hodně. Zatímco jsem zdolával menšího, ale krásně vypaseného lysáčka se mi doslova roztancoval druhý prut ve stojanu a krásně se rozezněla cvakající cívka mého navijáku. Nebyl to ten známý zbrklý záběr od malých kapřích dorostenců, byl to pomalý nástup krále…

Zdolávání připomínalo přetahovanou v šachové partii. Sice mám kvalitní náčiní od MS Range, ale i tak jsem si říkal jestli 0,20mm kmenový vlasec a 0,16mm návazec přeci jen nebude málo. Trvalo mi bez mála půl hodiny než jsem svého soka přesvědčil aby se podíval za námi na břeh ale stálo to za to a mě se v rukou objevil šupináč s váhou někde kolem 8kg a krásnou stavbou těla a hlavně ta ocasní ploutev, ta spíše připomínala kormidlo Titanicu než cokoli jiného. Na takovéto ryby se prostě nezapomíná a na feedrovém náčiní je opravdu zážitek se s nimi utkat.

Byl to opravdu nádherně strávený den a já jen věřím, že si ho i přes stále přetrvávající nařízení naší vlády brzy zopakujeme.

MS Range Czech team – Libor Doubek a Venda Bártík.